Design Drobností

vytvořila před lety na svém počítači Eva Jelínková. Každoročně záhlaví Drobností apgrejdovala a dbala o estetično někdy skoro bulvárních zpráv.

Včera jsme se s ní odpoledne rozloučili v obřadní síni brněnského krematoria varhaním koncertem. Známá skladba „Jestrdej“ v podání varhaníka hřbitovní správy rozslzela většinu přítomných.

Pepa Ezop v zadumání prohlížel prosklený strop a spokojeně zašeptal „No jo, Wiesner“. Za několik hodin se v londýnském divadle Apollo z roku 1901 během představení zřítila část stropu.

V naší paměti zůstane

navždy obrázek veselé až rozverné kamarádky Evy. Pája před týdnem umístil do vývěsní skříňky v odpočíváme fotky potvrzující její veselou mysl a letoru.

Poslední letošní sauna už za týden

27. prosince se sejdeme v sauně na malém závěrečném posezení u piva a vína. K zakousnutí budou stehýnka výjimečně ze zahraniční drůbeže. Babišova kuřata jdou převážně do levné poslanecké jídelny.

Už se přihlásilo 30 Dróbňáků. Odhaduji počet účastníků na čtyřicet. Josef someliér zajistí víno, Jirka saunař tekutý i kmínový chléb a já kuřecí kýty s okurčičkama.

Dnes je poslední podzimní sauna,

zítra vstoupí Slunce do znamení Kozoroha a v 18:11 hodin zimním slunovratem začne zima.

Drobňáci v zimě kromě saunování pořádají VADÚK. V posledních letech se stává VADÚK komornější zábavou. Letos jsme tancovačku pořádali v Komárově za mostem u Svratky.

Pokud bude mít někdo osvícený nápad na jiné prostory, finančně dostupné, může návrh přednést Jožkovi someliérovi. Budete vyslechnuti i se zajímavým tématem VADÚKu.

Světová proslulost Česka roste

přímo úměrně s dostupností internetového obrazového zpravodajství. Kde jsou ty časy, když se někteří zahraniční státníci a novináři domnívali , že Czech je nehostinná oblast Turecka. Dnes i Eskymáci ví, kde je evropská kolébka komiků. Celosvětově proslavené snímky „Chilské pero“ a „České korunovační klenoty“ nyní doplnil audiovizuální šot z české poslanecké sněmovny „Ty vole, teď do toho ten Mandela!“. Problémy měli pouze tlumočníci s častým opakováním „vole“ v dialogu. Anglosaský tlumočník se domnívá, že poslanci u nás hrabou, neb „the vole“ je hraboš a frankofonní překladatel spojuje slovo s karbanem, neb „faire la vole“ prozrazuje, že udělal všechny štychy. Já se přikláním k prostšímu „le vol de grand chemin“ - veřejná loupež.